Augustin Lesage

Roku 1912, během práce v dolech, zaslechl Augustin Lesage hlasy, které mu sdělily, že se stane malířem. O devět měsíců později se mu na spiritistické seanci zjevili duchové podruhé. Krátce na to začal vytvářet plátno o rozměrech devíti metrů čtverečních, které dokončil teprve za rok. Jedná se o ornamentální dílo plné drobných dekorativních prvků, jež na první pohled připomíná tkaninu. Přestože nepostrádá figurální prvky (obsahuje řadu architektonických a antropomorfních motivů), vydává se zcela nezáměrně cestou abstrakce, a to v době, kdy ji profesionální umělci teprve objevují. Lesage věřil, že jeho ruku vedou duchové Leonarda da Vinci a Mariuse de Tyane (zkomolenina Apollonia de Tyane), kterého lze považovat za protějšek Lesagovy sestry Marie, která zemřela, když jí byly tři roky. O své tvorbě Lesage napsal: „Nikdy dopředu nevím, co na obraze bude. Během tvorby jsem nikdy neměl představu o jeho výsledné podobě. Moji rádcové mi řekli: 'Nesnaž se pochopit, co děláš.' Nechal jsem se jejich podněty ovládnout.“
Od roku 1923 přestal pracovat v dolech. Na základě setkání s egyptologem Moretem se v něm zrodil zájem o egyptské kresby. Sám sebe prohlásil za reinkarnaci umělce z faraónských časů. Namaloval stovky obrazů naplněných nejrůznějšími náboženskými symboly. Svá díla vystavoval, prodával a setkával se s mnoha umělci. Lze se domnívat, že příklon ke spiritismu mu posloužil jako alibi,které mu umožnilo společenské uznání, jehož by se jako prostý horník nedočkal. Až do třicátých let byla Lesageova tvorba velmi bohatá a invenční, ke sklonku života se ale začala vyčerpávat a opakovat.

1876 . Saint-Pierre-lèz-Auchel . Francie
1954 . Burbure . Francie