Po absolvování obchodní školy Franz Artenjak náhle onemocněl. Již v dětství byl často sužován záchvaty epilepsie. Pravidelně podléhal stavům změněného vědomí připomínajícího psychotické krize a byl pronásledován mystickými delirii. Ve věku dvaceti sedmi let byl hospitalizován.
Profesor Leo Navratil vypozoroval, že Artenjakova mysl funguje na základě magických podobností. Každý čin nebo chování mohly mít v jeho pojetí dopad na celý svět. Například byl přesvědčen, že pokud pijeme mléko, můžeme způsobit zvýšení atmosférického tlaku; nebo že oběti válek v Africe zapříčinily znásobení počtu mraků, které přinášejí špatné počasí.
Osudu přisuzoval veliký význam. Podle něj bylo vše předurčeno a vzájemně provázáno. Domníval se, že díky svým „křehkým nervům“ dokáže uhádnout osudy těch, kteří jej obklopují. Kupříkladu pacient G. měl shodný osud s bazilikou Svatého Petra v Římě, pacient M. sdílel osud s královnou Elisabeth a
s městem Glasgow a pacient M. s Brežněvem.
Vše se odvíjelo od mystické zkušenosti z 19. ledna roku 1961. V ten den ve 13:30 spatřil Franz Artenjak Boha: bílou magnetickou sílu, anděla světla. O čtyři hodiny později zpozoroval tři modrobílé hvězdy, které se zrodily ve vzdálenosti sto padesáti milionů kilometrů od Země, aby Muži nabídly slavný osud prostřednictvím modré barvy a Ženě krásný osud prostřednictvím barvy bílé. Toto datum se stalo výchozím bodem, ke kterému vztahoval všechny další události svého života: „Zítra, 19. ledna, tomu budou čtyři roky, kdy jsem uviděl dva zázraky v jediný den,“ zapsal si 18. 1. 1965.
1920 . Mals . Itálie
1985 . Gugging . Rakousko
Copyright © 2024 Artbrut.cz | design Olga Ludvíková & osCommerce implementation by PureHTML